News to your email

BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu.

Proč se (ne)stydět diskutovat

Začátkem prosince a ledna proběhly v Galerii Hraničář dvě česko-německé diskuze. Protože jejich témata vycházela z názvu a tématiky výstavy, kterým byl stud, sledovala jsem, jak se tato emoce projevuje přímo u diváků našich akcí.

Každá diskuze má svůj vlastní charakter, který závisí na lidech, kteří ji navštíví. Ne jenom na hostech ale zejména na divácích. Ze svých postřehů z obou diskuzí je vždy jen velice malé zastoupení lidí, kteří se aktivně zapojují do diskuzí. A když už se objeví několik odvážlivců, často je mezi nimi jeden, který pak diskutuje nadšeně a hlásí se o slovo velice často. To jsou právě ti, kteří překročí tu pomyslnou hranici, za kterou už se stydět přestanou. Jak je jednou překonaná, už se málokdo vrací zpět.

#YouToo?

První společnou diskuzi jsme nazvali #YouToo? Žena a muž na počátku třetího tisíciletí. Jak už název napovídá, jedním z hlavních podnětů bylo právě hnutí #MeeToo a jeho rezonance ve společnosti, u kterého jsme se nemohli nevyhnout i obecnějšímu pojetí vztahů mužů a žen a jejich rovnosti. Zajímavé bylo pozorovat složení publika. Procentuální poměr bych odhadla přibližně na 90 % žen a 10 % mužů. Jako kdyby se muži styděli ukázat se na takové diskuzi. To se ale netýkalo mužského hosta debaty Jana Kvapila z katedry germanistiky FF UJEP, který se svěřil s tím, jaké to je být feministou a jaká úskalí to nese. Doplnil naše dva hlavní hosty, kterými byly genderová expertka Lenka Simerská a Kristina Krömer, aktivně působící v centru pro vzdělání žen v Drážďanech.

LGBT

Druhá diskuze, která proběhla začátkem ledna měla podtitul Stud a LGBTQ komunita. Ať už se toto téma může jevit jako prodiskutované a již ne tolik aktuální, všichni diskutující se shodli na tom, že je pořád nutné zabývat se jím, otevírat diskuzi o problémech této komunity, a že pořád existuje spousta nepříjemností, se kterými se musí potýkat. Spektrum témat bylo rozmanité stejně jako je rozmanitá  LGBTQ komunita. Za českou stranu se jí zúčastnil Jiří Votava, člen organizace Logos, která sdružuje LGBTQ věřící v České republice. Němečtí hosté Gabriele Richter a Stefan Grunwald, oba zástupci organizátorů Christopher Street Day v Drážďanech, představili svoji akci a vykládali jaké překážky museli v její organizaci překonávat. Druhý jmenovaný provozuje v saské metropoli gay bar. Když přišla během debaty řeč na to, jak vlastně správný gay bar vypadá, opadl stud u několika diváků a velice aktivně si vyměňovali své zážitky z různých podniků. Hlavním smyslem těchto podniků je, že člověk v nich může být opravdu sám sebou a stud odhodit. To se postupně dařilo i během lednové diskuze.

Nejlepší ukazatel úspěšnosti diskuzí je, kolik lidí i po skončení pokračuje ve výměně názorů dole v baru. Podle tohoto ukazatele bych hodnotila obě diskuze jako velice úspěšné. Ve skupince přátel už stud pomalu mizí, a proto se takto dá povídat ještě i dlouhé hodiny. To dává těmto akcím smysl. Vyvolat v lidech další reakce, podněty k přemýšlení a nahlížet na věci i z jiné perspektivy. I na to je potřeba primárně překonat svůj stud, stud před sebou samým.

Na tomto místě se také sluší poděkovat Katedře germanistiky FF UJEP za podporu a záštitu akce a v neposlední řadě týmu Hraničáře za to, že je.

Julie Houfková