Z veřejného prostoru a zejména pak z politických a mediálních debat skoro vymizela diskuze o životním prostředí. Dnešní nároky člověka na život a celkový ekonomický provoz devastují přírodu a čím dál tím více se oslabuje vztah člověka a přírody, vytrácí se potřebná citlivost vůči krajině.
Obvykle jsme chránění teplem a pohodlím domova a změny v přírodním světě nás míjejí. Proč ale například dochází ke změnám vztahu lidí k místu, kde žijí? Své domovy opouštíme s určitou lehkostí a často se sobecky orientujeme na přežití ze dne na den. K dobrému životu však patří přirozený zájem o prosperitu přírody a uznání jejích krás, především krás krajiny. To vše nás vede k tomu, že do Hraničáře přivádíme téma o smyslu environmentálních otázek.
Oporou ve výběru témat pro nás jsou velmi inspirativní texty socioložky a environmentalistky Hany Librové. Vznáší otázky jako jakou roli hrajeme ve snahách o ochranu přírody a v každodenní realitě? Máme se podílet na snahách zachránit devastaci přírody, nebo se máme chopit radikálně nového technického dobrodružství? Někteří stále váháme, jestli jsme objevitelé nebo pečovatelé.
To jsou otázky, které právě pro severní Čechy znamenají obrovskou výzvu do budoucnosti. S těmito podněty souvisí i snahy o vytvoření výstavy a programu, který představí vzájemně propojená témata permakultury, biodiverzity, recyklace, znečištění, městské divočiny a za pomoci místních komunit se pokusíme o drobné adaptace, jak přístup ke krajině zlepšit.
Z těchto důvodů část letního programu přeneseme do veřejného prostoru a lokální krajiny v podobě procházek s odborníky, objevování místní flóry nebo třeba intervence v místech komunitních zahrad i jezera Milada. Ale zpátky k výstavě.
Skupinová výstava Tvář krajiny představí díla současných umělců, kteří se dlouhodobě věnují tématu přírody a ekologie, a projekty odborníků z oblasti geobotaniky a krajinné architektury. Umělec Aleš Zapletal na výstavě reprezentuje téma permakultury, které již od 70. letech 20. století odkazuje k systému hospodaření, respektive k filosofii dlouhodobě udržitelného způsobu života, jenž byl velmi populární v otevřenějších subkulturách a komunitách.
Permakulturní přístup je založen na soužití různých živočišných i rostlinných druhů, v němž člověk nehraje dominantní roli. Ve svých obrazech tak rozvrhnul různé kulturní symboly a kombinoval artefakty (například primitivní kamenné menhiry, kulturní záhony i zahrady), pozoroval a napodoboval ekosystémy, které se v přírodě odehrávají.
Adam Vačkář představí svůj dlouhodobý zájem o kritický pohled na roli předmětů v naší konzumní společnosti. Téma živé, neživé a mrtvé hmoty přetavil do abstraktních tvarů a synergie plastových materiálů s organickými procesy v přírodě.
Lucie Králíkové z Efemér pracuje s květinami na mnoho způsobů, ale snad žádný z nich není úplně obvyklý. Lucie vystudovala obor zahradní a krajinářské architektury a v roce 2011 založila výtvarně-ekologickou platformu Efemér. Zaměřuje se na roli rostliny v české lidové kultuře, její aktivity souvisejí ale i s krajinou, lidmi a pamětí. Několik měsíců bude zkoumat konkrétní ústecké lokality, které se nenápadně proměňují na místa městské divočiny.
Okraj města pak odkryje botanik Jan Albert Šturma, který v galerii představí site specific instalaci z invazivních i neinvazivních stromů, keřů a trav výrazně kosmopolitního původu. Nevšední zážitek z noční šedé zóny plné křovin je zjednodušeným zprostředkováním spontánní proměny příměstské krajiny plné neregulované a divoké přírody.
Vytvářet progresivní věci znamená dát hlavy dohromady
V Galerie Hraničář se již třetím rokem zaměřujeme na půlroční tematické výstavní cykly, kterými se pokoušíme přispívat k posunu vnímání umění z pozice pouhé “estetické dekorace” do přijímání umění jako nástroje změny, komunikace a otevřeného dialogu.
Náš galerijní tým připravuje edukační programy, vzdělávací workshopy, komentované prohlídky s lektory, umělci i kurátory, či veřejné debaty a přednášky. Právě dialog a vyprávění by měly být uplatňovanou formou, překračující hranice pouhé tvorby výstav. Přejeme si pracovat dlouhodobě a připravovat živý program, který bude na výstavě přítomen. Smysl celého projektu se totiž může vyjevit až po dobu trvání výstavy.
Vystavující umělci / Alžběta Kočvarová, Lucie Králíková, Jan Krtička, Anna Ročňová, Jan Albert Šturma, Adam Vačkář, Diana Winklerová, Aleš Zapletal
Intervence ve veřejném prostoru / Martin Chlanda, Veronika Tilšerová a Ondřej Janek
Kurátorka / Martina Johnová
Architekt / Jan Boháč
Doprovodný program / Pavlína Loskotová a kolektiv Hraničář
Grafika / Magdaléna Gurská
