YouTube, TikTok, Instagram: to jsou prý nejoblíbenější on-line aplikace současnosti. (Zapomeňte na Facebook, ten už je prý out.) Děti a mládež tráví daleko více času než kdy dříve konzumací nejrůznějších streamovacích služeb a on-line aplikací na sociálních sítích. Jak připravit dítě na práci se Smartphonem? Či jak zabránit rizikům, která na děti na Internetu číhají?
Začátkem prosince loňského roku (přesněji 5. 12. 2018) se v ústecké Galerii Hraničář uskutečnila další z řady česko-německých diskuzí pod názvem „Děti ve světě dnešních digitálních médií“, během níž byly hledány odpovědi nejen na výše uvedené otázky.
V tematicky laděném prostředí Galerie Hraničář, kde lze až do 1. února 2019 navštívit probíhající výstavu „Topografie pozornosti – zpřítomnění“, jejíž součástí byla i tato debata, se sešli za německou stranu mediální expert, novinář a spisovatel Thomas Feibel, jenž se dlouhodobě zabývá problematikou chování dětí na sociálních sítích, a za českou stranu ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza.
Hodinu a půl trvající diskuse vynesla na povrch několik velice aktuálních a tudíž pro dnešní dobu typických otázek, nutících nás v 21. století chtě nechtě méně či více k zamyšlení. Co děti na Internet přivádí?
Jsou to především jednoduchost, zábavnost, možnost sebeprezentace a seberealizace, která v tomto prostředí pouze supluje přirozenou potřebu dětí. „Najdou se v tom. Kdyby se našli jinde, třeba ve škole, nebylo by to pro ně důležité.“ Říká Thomas Feibel.
Otázkou podle něj však zůstává, jestli by je to bavilo i nadále a namísto sociálních sítí by se prostě jen nerealizovaly ještě v nějaké úplně odlišné oblasti.
Diskutující se nezalekli ani tématu kyberšikany, sextingu, chatbotů, fake news a dalších nástrah sociálních sítí. Oba hosté se nakonec shodli v tom, že moderní technologie našim životům pomáhají, jen je důležité hlídat způsob a čas, který jejich používáním trávíme a nenechat se jimi omezovat.
Jak v České republice, tak i v Německu vznikají metodiky a publikace určené nejen dětem, ale i dospělým, kteří se snaží této problematice lépe porozumět. Kromě toho se v obou zemích pokoušejí o osvětu také pořádáním přednášek, školení a workshopů.
Přístup obou stran je tedy v tomto ohledu velice podobný. Jediný rozdíl lze spatřit ve větší prevenci prostřednictvím německých knihoven, v nichž se pravidelně konají programy podporující mediální výchovu a digitální gramotnost.
Na závěr hosté nastínili, jakým způsobem se podle nich bude svět digitálních medií nadále vyvíjet. Nebyli to ale jen naši odborní hosté, kteří se aktivně do diskuze zapojili, svými zajímavými postřehy a zkušenostmi přispěli do diskuze i lidé z řad veřejnosti.
Diskuze byla uspořádána ve spolupráci Veřejného sálu Hraničář s Katedrou germanistiky FF UJEP a Collegiem Bohemicem. Její realizace byla finančně podpořena Goethe-Institutem v Praze a z prostředků Evropské unie. Moderace se ujala studentka katedry germanistiky Denisa Kubíková a celou diskuzi tlumočila studentka téže instituce Helena Horáková. Záznam celé přednášky si můžete pustit na FB stránkách Galerie Hraničář.
Tereza Kandlerová
studentka katedry germanistiky