Veřejný sál Hraničář

Je hotovo. Galerie Hraničář právě ukončila svoji půlroční výstavu Topografie pozornosti – Zpřítomnění. Pokud jste u nás byli, víte, o čem mluvím, pokud ne, škoda. Na našem blogu nicméně hodláme využít setrvačnosti takto silného tématu a měsíc trvajícího mezidobí, než galerii ovládne výstava nová. Chceme otevřít ještě pár témat, která se k moderním technologiím a duševní hygieně vážou.

Prvním takovým tématem nebude nic menšího než pozornost. Protože si nepřijdu dostatečně kompetentní, abych o takto zásadním tématu mluvil pouze já sám, pomohla mi s tím doktorka Iveta Fajnerová z NUDZ (Národní ústav duševního zdraví).

Paní doktorka tu měla začátkem listopadu (2018) přednášku na téma duševních poruch se svou kolegyní doktorkou Pavlou Čermákovou následovanou živou diskuzí v prostorách galerie. Tato (výborná) debata se stala výchozím bodem pro dvojdílný článek, který zrovna čtete, doplněný o odpovědi na otázky zaslané doktorce Fajnerové.

O moderních technologiích a jejich vlivu na naše životy se toho píše poslední dobou hodně. Vlastně jeden z prvních článků na našem blogu se právě této tématice také věnoval. Jenže poměrně krátká doba, málo dat a exponenciální technologický vývoj nám prakticky znemožňují definitivně tyto technologie rozsoudit. Jejich světlé stránky vidíme na první pohled. Koneckonců snaží se nám je prodat ti nejlepší marketéři světa. Jenže ta jejich odvrácená strana už tak jasná není.

Epidemie zahlcení technologiemi

Pozornost a paměť se dostávají v souvislosti s moderními technologiemi do popředí stále častěji. Je to logické, s přívalem informací a podnětů, které nemají pro lidstvo obdoby, asi každý z nás pocítil, že pozornost je nedostatkové zboží našich životů.

Vedle toho se sluší postavit alarmující statistiky nárůstu počtu dětí s ADHD (attention-deficit/hyperactivity disorder), neboli dětí s poruchou soustředění. V USA zjistili, že nárůst takto diagnostikovaných dětí se zvýšil jen mezi roky 2003 a 2011 o 35 %.

Pro více informací doporučuji knihu doktorka Richarda Restaka: The New Brain: How the Modern Age Is Rewiring Your Mind

V současné době touto poruchou prý trpí už více než 11 % dětí pod 18 let a počet roste. Jak to souvisí s moderními technologiemi?

Ono se totiž ve výsledku může jednat o něco trochu jiného. ADHD má velmi podobné příznaky jako tzv. zahlcení technologiemi. Jedná se o stav, kdy je jedinec přehlcen podněty, které mu dodávají digitální technologie.

Zatímco člověk s ADHD potřebuje stimulovat pozornost, aby se dokázal na něco soustředit, člověk zahlcený technologiemi se nedokáže soustředit, protože se, zjednodušeně řečeno, nudí. Takový člověk si navykl na princip okamžitého uspokojení, které mu dodávají sociální sítě, počítačové hry, porno, seriály, atd.

Věnovat se soustředěně jedné úloze je pro náš mozek náročné. Mozek se proto přirozeně brání a odvádí naši pozornost k uspokojivějším činnostem. Je to vlastně to samé, co se zdravým pohybem. Většina lidí by ráda sportovala, ale kolik z nás se opravdu dokope a nepodlehne vlastním výmluvám?

Ve výsledku jde totiž jen o jedno – posilovat je namáhavé, sedět doma u počítače nebo v hospodě u piva je příjemné. Ať už vědomě či nevědomě chceme dělat to, co je pro nás pohodlné, a soustředěná činnost je něco jako fitness pro náš mozek. Stav pozornosti člověka zahlceného technologiemi se ale na rozdíl od ADHD dá zase zlepšit důsledným digitálním detoxem.

Asi sami chápete, proč během práce máte tendenci sledovat, co je nového na Facebooku. I to pitomé upozornění, že vám někdo něco lajknul, okomentoval, označil vás, pozval na událost, vyvolává miniaturní stav okamžitého uspokojení a vy se proto chcete vracet stále častěji pro víc. Soustavná práce je zdlouhavá a náročná a finální uspokojení, i když o to větší, může přijít za dny, týdny nebo dokonce roky.

Horší než zlatá rybka

Zhruba o dvě dekády zpátky byla průměrná doba soustředění u lidí asi 12 sekund. Dnes je to 8 sekund. Pro vaši informaci: zlatá rybka se prý dokáže soustředit 9 sekund. K tomuto poznání došli výzkumníci Microsoft Corp. mezi roky 2000 až 2015 při testování více jak 2000 lidí v Kanadě.

Pozitivním zjištěním stejné studie ale bylo, že i když se doba našeho soustředění snižuje, zlepšuje se nám schopnost multi-taskingu, nebo-li vykonávání více věcí najednou. A nebo ne?

Finský docent na univerzitě Aalto, Iiro Jääskeläinen, ve svém výzkumu potvrdil, že výsledek práce vykonávané v procesu multi-taskingu je horší, než když se soustředíme pouze na jednu věc. O kolik? Prý až o 40 %. Výzkum probíhal tak, že svým subjektům pouštěl útržky filmů Star Wars, Indiana Jones, James Bond a při tom jim skenoval mozek magnetickou rezonancí. Ukázalo se, že jejich mozek pracuje lépe, když jim pouští segmenty dlouhé šest a půl minuty, než když pouštěl segmenty dlouhé jenom padesát sekund.

Co si tedy z těchto dvou studií odnést? Asi, že nám jde multi-tasking lépe než předchozím generacím, ale výsledná kvalita práce je stále mnohem nižší, než když se soustředíme na jednu činnost.

I když si ale myslíme, že nám multi-tasking usnadňuje život, je tomu přesně obráceně. Naše pozornost není nekonečná. Naopak se snadno vyčerpá, a proto bychom si měli lépe vybírat, k čemu ji upneme. Podle vědců z londýnské univerzity se našemu mozku při přílišném zahlcení mnoha podněty snižuje IQ a dostáváme se na úroveň srovnatelnou se stavem po požitím marihuany nebo při nedostatku spánku. 

Ve své knize Jak pracuje váš mozek (Pragma, 2010) se pozornosti věnuje i David Rock. I když svou knihu vydal v roce 2005, zjistil, že už tehdy nám z pracovní doby rozptýlení ukradnou zhruba 2,1 hodiny. V současné době, kdy jsou telefony chytřejší a internetová připojení rychlejší a dostupnější, to už může být o dost víc.

Abyste si sami mohli vyzkoušet, jak je (nebo není) pro vás soustředění těžké, doporučuje se například Stroopův test. Ten probíhá tak, že vám ve videu nabíhají různě obarvená slova popisující barvy, ale vy musíte říct pouze barvu slova, ne jeho text. Zkuste si to.

Nejspíš jste si sami potvrdili, že máte tendenci slova číst, než říkat jejich barvy. To proto, že na určení barvy potřebujete nejprve potlačit automatickou (pohodlnější) reakci, což je čtení, a určit místo toho barvu. Čím těžší pro vás tento test byl, tím hůř jste na tom (pravděpodobně) se schopností soustředit se. Pokud vám to ale moc nešlo, nevěště hlavu. Vaši pozornost ovlivňuje mnoho faktorů. Jak už jsem psal výše, pozornost je omezený zdroj a během dne postupně ubývá. Je také ovlivněna životosprávou, spánkem, vaší hladinou glukózy a dalších faktorů. Pěkně ráno po snídani může být váš výsledek úplně jiný.

Jak zlepšovat a jak pečovat o svoji pozornost? Jak ovlivňují naši pozornost chytré telefony? A jaké další vlivy mají moderní technologie na náš mozek? To se dozvíte ve druhé části tohoto článku zhruba za týden, kde mi mimo jiné odpověděla doktorka Fajnerová na dotazy.

Tímto tedy ukončuji první část článku, abych vás neokradl o příliš vaší pozornosti. Však už víme, že ji máme na celý den jen omezené množství. Tak ať vám taky nějaká zbyde na rodinu a kamarády.