Forget Heritage

Projekt „Forget Heritage“ („Zapomenuté dědictví“) je tříletý projekt běžící v rámci operačního programu Interreg CENTRAL EUROPE, který odstartoval v červnu 2016. Hlavním cílem projektu je podpora spolupráce mezi městy střední Evropy s cílem určit inovativní, reprodukovatelné a udržitelné modely řízení spolupráce veřejného a soukromého sektoru v péči o historické památky a jejich zhodnocování skrze zřizování kulturních a tvůrčích společností.

V rámci projektu budou vytvořeny nástroje pro zlepšení řízení historických lokalit a nástroje k posílení zapojení občanů v historických lokalitách. Dalším výstupem projektu bude model vzdělávání pro řízení historických lokalit, implementace školení pro zaměstnance veřejné správy a pracovníky v oblasti kultury, strategie řízení kulturního dědictví s využitím kulturního průmyslu a pilotní akce projektu zaměřená na inovační řízení historických lokalit.

60 Ústeckých NEJ

Zapomenuté dědictví našeho města si připomeneme především 60 Ústeckými NEJ. Hlavním prvkem projektu jsou velkoplošné projekce na plochu chodníku před budovou Hraničáře, o které se pravidelně budou střídat významní umělci. Součástí projektu je také realizace venkovního mobiliáře pro posezení. V rámci projektu se návštěvníci mohou mj. těšit na bohatý doprovodný program – koncerty klasické hudby, besedy nebo umělecké instalace. Společně s městem Ústí nad Labem, které tento prestižní projekt Evropské unie vyjednalo, se tak Hraničář bude podílet na připomenutí a oživení bohaté Ústecké historie a dnes již zapomenutých míst.

Interaktivní projekce Demo(u)lice reaguje na nechvalně proslulou asanaci historického jádra města Ústí nad Labem, jež probíhala v 70. a 80. letech 20. století. Dne 23. února 1980 bylo srovnáno se zemí naráz rekordních devatenáct budov v rámci druhé etapy odstřelu bloku obytných činžáků a vil mezi Masarykovou a Churchillovou ulicí. Historické budovy tak uvolnily místo pro stavbu nevzhledných paneláků, nákupního střediska či objektu tehdejšího hotelu Vladimír.
Zmiňovanou demolici historické části města s nadsázkou přenášíme do prostředí počítačové hry Tetris, ve které je patrný princip budování a následné demolice za účelem výstavby dalších objektů. Stále nové a nové herní bloky jsou skládány do jedné řady a poté odstraněny a nahrazeny dalšími. Nekonečný cyklus herních dílků, nad kterými vítězíme pouze jejich destrukcí, je tomu však stejně i s historickými stavbami? Bylo výhrou se jich zbavit a vystavět budovy nové, “lepší” v duchu tehdejšího režimu?
Nejen stavby padlé 23. února 1980 se staly herními objekty legendární hry Tetris, ve které se jich můžete paradoxně opět zbavit, abyste vyhráli, nebo naopak máte v této hře možnost obětovat vaše vítězství a pomyslně vystavět novou část Ústí nad Labem z budov, které v ulicích města již nespatříte.

Lucie Hyšková, Alexandra Naušová a Petr Kubáč studují na Fakultě umění a designu UJEPv Ústí nad Labem. Jejich společnou uměleckou tvorbu spojuje práce s fotografií, videem a instalací. Lucie Hyšková (*1996) studuje obor Aplikovaná a reklamní fotografie, Petr Kubáč (*1995) a Alexandra Naušová (*1996) působí v ateliéru Digitální média. Vzájemná souhra a využití propojení nových technologií s klasickou fotografií se odrazily v realizaci již dvou společných projektů pod vedením kurátorek z platformy 3Kurátorky v prostorách karlínské Invalidovny. První dílo představili během Grand openingu Invalidovny. Světelná instalace Čas/prostor (2019) složená z fotografií zachycující různá časová období objektu, roztříštěná do jednotlivých fragmentů a následně splývající v jeden nejasný celek jako symbol nejisté budoucnosti. Druhá instalace s názvem Cítíš se svobodněji? (2019) prezentována na výstavě Svoboda hledala odpověď právě na tuto lapidární otázku skrze fotografie potetovaných těl s tématikou evokující svobodu. Dalším ze společných projektů, který vznikl také pod záštitou uskupení 3Kurátorky pro jejich výstavní projekt RE-?, byl fotografický soubor Z obýváku do kuchyně (2020). Autoři reagovali na aktuální epidemiologickou situaci, její vliv na tvorbu a zaznamenávání zážitků. Jejich dosud posledním kolektivním počinem byla výstava Identita věcí (2020), jež na dvou plochách Billboart Gallery reflektuje fenomén odloženého, avšak často funkčního nábytku a bytových doplňků.

Zahájení další z řady venkovních projekcí projektu Forget Heritage se uskuteční v pátek 9. července ve 20 hodin v rámci programu Celé léto na ulici na piazzetě Veřejného sálu Hraničář.

Projekce Byla Porta – byla by Trampská reaguje na nejproslulejší hudební festival Porta, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1967 v Ústí nad Labem. Přestože se jedná o festival se zaměřením na country a folk muziku, je s ním neodmyslitelně spjat specifický životní styl – trampování. A právě jím jsou inspirovány promítané obrazy. V jeden moment zaniklý a následně zase obnovený festival ožívá v místech s podobným osudem, na zelených, na první pohled neproblematických plochách ve městě, jež mají společný charakter – jsou bez využití přehlížena a čekají na naplnění osudem. Prostřednictvím projekce autoři vtahují tato místa zdánlivě do centra dění, dostávají dočasně nový účel a pomyslně se do nich vrací život.

Videoprojekce umožňuje nahlédnout do nitra země, pracuje s prohozením perspektiv a zmatením směrů, kde se v jednom víru mísí minulost, přítomnost i budoucnost. Co najdeme, když budeme kopat příliš dlouho? Hluboký čas zhmotněný ve vrstvách hornin se stáčí červí dírou do krajin budoucnosti, nad jejichž růstem možná nemáme žádnou moc. A přece tu stojí můstky, lanka a podpěry. Kdo se stará o svět naruby?

BCAA system je polyfunkční kolektiv existující na pomezí současné alternativní hudby, umění a teorie. Jejich projekty volně přetékají mezi kategoriemi – umělecká skupina – hudební label – AV studio – DJ crew, které využívají jako katalyzátory společenských změn. #kolektivita #komunita #non-genre #noborders

Umělec Jiří Hölzel žije v Ústí nad Labem již desátým rokem. Vnímá ho jako místo s velkým potenciálem, avšak bez jakékoliv vize a jasného směřování. V projekci vidíme část města vytvořeného v počítačové hře Cities Skyline, která dokáže skrze sofistikované mechanismy simulovat budování městské infrastruktury a reagovat na reálné potřeby obyvatel jako například propracovanost veřejné dopravy, komunikačních sítí, dostupnost sociálních a zdravotních služeb, kulturních a vzdělávacích institucí i kvalitu životního prostředí. V reakci na hráčovi snahy o zajištění prosperity a zvýšení progresivity města se hra dynamicky vyvíjí. Autor nastavuje výchozí situaci, ale nenaplňuje herní rámec hraní a ponechává město bez jakékoliv další kontroly, aby předvedl, jak vypadá vývoj města bez kompetentních zásahů.

Jiří Hölzel vystudoval v ateliéru Interaktivních médií na Fakultě umění a designu UJEP, kde pokračuje v doktorském studiu. Média a technologie, které jsou součástí jeho uměleckých projektů, využívá jako katalizátory společenských změn.

Martin Raudenský vystupuje se svou intuitivní kresbou mimo plochu papíru a inspiruje se tématy vody, řeky a přístavu, které jsou s městem Ústí nad Labem neodmyslitelně spjaty. Autor představuje specifickou techniku animovaného filmu, a to totální animaci. Totální animace se vyznačuje neustálými proměnami, proto i tyto krátké sekvence a etudy budou v průběhu trvání přibývat a ukazovat různé mizející, volně abstrahované vodní i vzdušné proudy.

Martin Raudenský reflektuje problematiku umění grafiky nejen v práci teoretické a pedagogické, ale věnuje se i vlastní výtvarné tvorbě. V posledních letech byl pravidelně zastoupen na řadě významných výstav v oblasti knižní tvorby, grafického designu a ilustrace (Bienále Brno, Bienále ilustrací Bratislava, Buch Kunst Hamburg, Photography & the Artist Book New York).

V roce 1999 spoluzaložil skupinu grafického designu „Rizoto“. Skupina se věnuje projektům na hranici užitého designu a vizuálního umění, často cíleným mimo tradiční galerijní provoz (intervence do veřejného prostoru, interaktivní počítačové animace, komiks apod.).

Interaktivní videoprojekce k příležitosti 700. výročí založení hradu Střekov nás provádí sedmi scénami, které se volně inspirují historickými událostmi této významné ústecké památky. Klára Míčková a Štěpán Kovář propojují video, fotografii, virtuální realitu, počítačovou animaci a simulaci pomocí nových technologií. Důležitým prvkem jejich instalace je interakce s divákem, kterému tak dávají přímou možnost vstupovat do jejich uměleckého díla.

Snažíme se poukázat na díla z nedávné historie, jimž se prakticky nevěnuje žádná pozornost a často bez důvodu zanikají, ať již působením času, vandalů nebo jsou necitlivě nahrazena novými fasádami. Umění má spolu s námi obydlet místo, avšak s odstraněním socialistické náhrady starého duchovního rozměru jinou mizí především její významová střediska. V Ústí nad Labem nalezneme řadu uměleckých mozaikových realizací - nejslavnější a největší je mozaika Miroslava Houry na Mírovém náměstí. Mezi další severočeské umělce tvořící též mozaiky byl i umělec Petr Menš. V roce 1986 vytvořil mozaiku, která zobrazuje abstrahující pohled na tehdejší Severočeský kraj s výraznou linií řeky Labe. Nádherná monumentální mozaika byla v roce 2018 odstraněna z veřejného prostoru města Ústí nad Labem. Nová projekce vizuálního umělce Jana Šrámka znovu připomíná příběh umění velkého gesta.

Jan Šrámek (*1983, Praha) je vizuální umělec, ilustrátor a pedagog. Ve své tvorbě se zabývá převážně experimenty s animovaným filmem, s vektorovou grafikou, zabývá se ilustrací a zkoumáním vztahu mezi statickým a pohyblivým obrazem. Autor ilustrací a spoluautor publikací Pražské vize (2018), Zvláštní okolnosti (2017), Pionýři a roboti (2016). Jeho práce byly prezentovány v galeriích a na festivalech například v Londýně, New Yorku, Amsterdamu, Soulu, Pekingu. V roce 2014 se podílel na realizaci československého pavilonu na bienále architektury v Benátkách.

Umělecká dvojce David Böhm a Jiří Franta připravili pro zahájení projektu Forget Heritage netradiční videoprojekci, která vnímavému divákovi nabízí nápovědu a nový příběh o nejšikmější věži ve střední Evropě. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru města Ústí nad Labem se šedesát pět metrů své výšky se vychyluje od svislé osy. Naklonění věže způsobilo spojenecké bombardování v dubnu 1945. David Böhm a Jiří Franta pomocí kresby a komiksového příběhu oživí tradiční historické souvislosti spojené se 60 Ústeckými NEJ.

Zahájení projektu proběhlo v pátek 16. listopadu 2018 v 19:00 souběžně se zahájením Festivalu ilustrace a komiksu (FIK).