#1 Kolem konvalinkového vrchu
Délka procházky: cca 5,5 km
Trasu vybral hraničářský architekt Tomáš Petermann.
Ryze městská procházka ne úplně městským prostředím. Doporučuji začít u fontány v Městských sadech, působí to zaprvé slavnostněji, zadruhé se můžete na cestu osvěžit v nedaleké kavárně. Začít se dá ale pochopitelně kdekoliv, odkud povedou vaše kroky, důležité je vydat se Masarykovou ulicí směrem ke stadionu.
Půjdete bezpochyb nejzajímavějším úsekem nejdelší ústecké ulice, Masarykovy. Ta má bezmála 5km, dnes končí vozovnou trolejbusů, ale dříve pokračovala až do Chlumce. Úsek, o kterém se bavíme, volně navazuje na Městské sady a ulice je tu rozdělena na dvě zeleným pásem se stromořadím. Pod ním teče Klíšský potok (později teče i pod budovou Hraničáře!), tak si ho cestou nezapomeňte představit. Mezi vilami po pravé straně poté odbočte nahoru do kopce ulicí Pod Holoměří. Holoměř je vrchol, na který zanedlouho vystoupáte. Mezi garážemi najdete prudkou a povětšinou blátivou cestu křovím a podél plotů - vaší cestu. Mezi funěním do kopce a nechtěným klouzáním zpátky z kopce se nezapomínejte otáčet - jak stoupáte, otevírají se nové a nové výhledy na střechy pod vámi a kopce v dáli. Stojí to za to!
Až ucítíte a uslyšíte psy, budete jednak vědět, že jste stále na správné cestě, druhak budete mít to nejnáročnější za sebou. Vydejte se na otočku cestou kolem heliportu ústecké záchranky, v křovích tam na samotném vrcholu Holoměř najdete trochu odpadky zanesenou bývalou pozorovatelnu civilní ochrany. Jak je zarostlá, tak už moc výhledů nenabídne, ale můžete nasát trochu válečné (a feťácké) atmosféry. Poté se vydejte kolem heliportu zpátky a dále na louku s výrazným hotelovým domem v pozadí. Tady se kochejte nádhernými výhledy na Milešovku, Středohoří, Krušné hory a tak všechno.
Pokračujte kolem gymnázia dolů, podle mapky bloumejte mezi vilkami a paneláky, až se kolem garáží a po schodech dolů dostanete k plotu zahrádkářské kolonie Konvalinkový vrch. Tady nečekejte nic víc, než ten pěkný název a pěkný pohled na čtvrť Klíše na protějším kopci. Pokračujte do kopce, prohlížejte si vily.
Odkloňte se z trasy (půjdeme cestou, kterou mapy neznají!) - v ulici Stará najdete hospodu U Fírů, s klidem si tady dejte pivo či jídlo, zahrádka má pěkný výhled. Pak se dejte pěšinou podél plotu, půjde to z kopce, může to klouzat, ale není to žádná hrůza. Cesta vede do křoví, mezi ploty, až ale vylezete ven, budete koukat. Scéna jak z podhradí středověkého města, ulice Ve Strži. Místo, které byste v centru Ústí nečekali (a tak o něm asi ani nevíte). Pokračujte dál, po levé straně najdete uličku, která končí schody. Nad nimi něco jako náves, Králova výšina, taky prostor s úžasným charakterem.
Cestou dolů se vydáte směrem k Hraničáři, kde večer jistě bude kino, koncert nebo prostě jen otevřená kavárna/bar. Pokud nejste z Ústí, vezměte to z kruhového objezdu nahoru napříč serpentýnou, pak hned zas dolů areálem letního kina, to co uvidíte, jste nikdy neviděli. Dole brouzdejte kolem panelových věžáků se svébytným pěším parterem a jste v cíli, v Hraničáři.
